Hirsutismus – půvab zděděný po Kleopatře

 

Pověst o kráse královny Kleopatry přežila tisícíletí. Svým šarmem svedla nejednoho mocného muže a osobní kouzlo dovedla obratně využít i pro politické záměry. Neobyčejnost jejího vzhledu umocňoval jev, který bychom v dnešní době za přednost nepovažovali. Kleopatřin horní ret zdobil knírek.

Z hlediska dnešní medicíny bájnou vládkyni pravděpodobně „trápil“ hirsutismus, tedy nadměrné ochlupení těla, podmíněné hormonálním stavem organismu. Je to jeden ze způsobů, jak nám naše kůže dává najevo, že ne všechno uvnitř těla je v pořádku. Což ale neznamená, že by pár chloupků navíc mělo být signálem k návštěvě lékaře. Chloupky rostou i malým dětem, jsou však rovnoměrně rozložené, světlejší a slabší. Jedná se o takzvaný velusový typ ochlupení. Teprve v pubertě porost působením pohlavních hormonů tmavne, sílí a získává definitivní podobu. Proces je markantní nejména u dospívajích chlaců, kterým pod vlivem androgeních hormonů, především testosteronu a jeho derivátů (chemicky odvozených látek) začnou růst vousy. Soustřeďují se v typické lokalizaci – na horním rtu, na bradě a tvářích. Silnější chloupky se pak objevují na hrudníku a stehnech. Paradoxem je , že mnoha pánům vinou stejných hormonů začne časem v různé míře řídnout kštice.

 

Ženy podezřívají hormony

 

Ženská pleť zůstává za normálních okolností hladká a vlasy husté. Někdy se ovšem stává, že zasáhnou mužské pohlavní hormony a všechno je jinak. Testosteron a jeho deriváty se tvoří v malém množství i v ženském organismu – ve vaječnících, nadledvinkách a někdy i v jiných tkáních. Je-li produkce vyšší, případně reaguje-li cílový orgán na hormony citlivěji, nastávají problémy. K nim patří nejen hirsutismus a akné, ale také choroby, které již nelze považovat jen za kosmetický problém. Bývá porušen metabolismus cukrů i tuků, což může časem vést k diabetu II. typu a zvýšenému riziku rozvoje arterosklerózy. Tento hyperandrogenní stav, jak jej označují odborníci, je součástí takzvaného syndromu polycystických ovarií. Ten je příčinou poruch menstruačního cyklu a neplodnosti. Estetické hledisko jde v podobných případech stranou, problém se mění v medicínskou záležitost, kterou je zapotřebí řešit. Volba léčby záleží na hormonálním profilu, zdravotním stavu i věku pacientky. Před zahájením léčby je nutné vyloučit méně časté, ale závažné příčiny projevu nadbytku mužských pohlavních hormonů.

 

Terapie je zdlouhavá

 

Dnešní medicína má prostředky, které mohou hirsutismus odstranit, nebo slespoň zmírnit. Úspěch je však podmíněm nejen úzkou spoluprací dermatologa, endokrinologa a gynekologa, ale především trpělivostí pacientky, protože terapie je dlouhodobá. I při správně zvoleném způsobu léčby lze efekt očekávat po šesti, ale spíše až po deseti měsících. V léčbě se uplatňují léky s atiandrogenními účinky založené na různých principech. Nejlehčí formy poruchy reagují i na antikoncepční přípravky, jejichž součástí je cyproteronacetát (Diane – 35). Léčbu těžších projevů hyperandrogenismu je nutné podpořit zvýšenou dávkou samotného cyproteronacetátu (Androcur).

 

Hypertrichóza

 

Na kožní lékaře se obracejí i pacientky, u nichž nadměrné ochlupení není způsobeno zvýšenou produkcí androgenních hormonů. Pak se hovoří o hepertrichóze. Jak vysvětluje Doc. MUDr. Olga Vohradníková, CSc., může se jednat o vysloveně ohraničenou část kůže, kdy chloupky vyrůstají například z mateřského znaménka, ale vyskytuje se i v místech opakovaného dráždění nebo po aplikaci některých mastí. Zmnožené a zesílené ochlupení se může objevit také u dívek trpících mentální anorexií či u žen, které žily určitou dobu ve stresu. U těchto pacientek jde o ochlupení velusového typu. Není ovlivněno pohlavními hormony. Z endokrinologického hlediska jim nebývá doporučována speciální terapie, protože po odeznění příčiny se ochlupení upraví samo. Hypertrichóza však provází o některá celková onemocnění a objevuje se také při užívání určitých léků.

 

Problém se dá řešit jinak

 

Podle MUDr. Iva Partla, dermatologa z lékařského domu v Praze – Holešovicích, bychom měli rozlišovat mezi epilací, což je dočasné odstranění chloupků, a depilací, která představuje definitivní vyřešení problému. Asi nejstarší dosud užívaný způsob epilace je holení. K tomuto účelu se nejdříve používaly bronzové, později ocelové břitové žiletky. Druhý způsob, používaný přibližně stejně dlouho, je vytrhávání – a to jak jednotlivých chloupků pinzetou, tak celých ploch (jako jsou například lýtka) pomocí speciálních hmot. Hmota se nanese v silné vrstvě na kůži a při strhnutí vezme chloupky sebou. Moderní chemie přidala další způsob epilace. Pasty speciálního složení zeslabí část chloupku nad úrovní kůže a ta se pak ulomí. Jde v podstatě o jakési chemické holení. Všechny tyto metody však nežádoucí ochlupení neodstraní trvale.

 

Depilace pomocí elektrického proudu

 

Dokáže vám pomoci natrvalo. Metoda spočívá ve vpichování ocelových jehel podél jednotlivých chloupků pod povrch kůže, kde elektrický proud zničí vlasový váček. Tento způsob depilace je velice náročný na čas a trpělivost pacienta, na jeho ochotě snášet bolest, ale i na zkušenosti a zručnosti odborníka. Jehlička se musí vést do kůže pod správným úhlem a vpíchnout do správné hloubky. Účinnost je relativně malá a zákrok se proto musí za čas zopakovat.

 

Využití světelných paprsků – laseru

 

Jde o nejnovější metodu. Zhruba před pěti až šesti lety si odborníci všimli, že po ozáření kůže některými typy laserů dochází k doprovodnému efektu – ztrátě ochlupení. Další výzkum přinesl vývoj celé řady laserů určených k depilaci. Principem metody je – zjednodušeně řečeno – pohlcení paprsku barvivem chloupku. Následné zahřátí pak zničí vlasový váček. Z praktického hlediska a pro přehlednost můžeme lasery rozdělit zhruba do tří skupin:

1. Lasery porušující kůži. Tento typ lehce popálí povrch kůže, tvoří stroupky, které se za čas zhojí. Vzácněji se po tomto vyšetření mohou vyskytnout jizvy. Tyto lasery není možné použít na depilace obličeje, podpaží, prsních bradavek a jen omezeně ve slabinách. Ošetření je navíc silně bolestivé.

2. Lasery s chlazením. Jejich aplikace je jen lehce bolestivá a navíc se netvoří stroupky. Tyto přístroje se mohou použít jak v obličeji a podpaží, tak v tříslech. Oba popsané typy laserů jsou dostatečně účinné u tmavých chloupků, které obsahují dost barviva pohlcujícího světlo. Neúčinkují na světlé a rezavé ochlupení.

3. Tento nedostatek neplatí pro třetí typ laseru. Před samotným ošetřením tímto přístrojem se do kůže pomocí speciálního vibrátoru vpraví mast, která chloupky jakoby „obarví“. Následuje ozáření laserem, který nepoškozuje kůži, a proto je možné aplikovat ho na libovolná místa. Všechny lasery odstraní pouze chloupky ve stádiu růstu, tedy asi z 80 procent.

Pro dokonalou depilaci je proto nutné zákrok třikrát až čtyřikrát opakovat.

 

Výhody a nevýhody různých epilačních a depilačních metod

 

Epilace (dočasné odstranění chloupků)

+ Odstranění pomocí vosku je nejúčinnější, ale poměrně nákladné a nepřináší trvalý efekt. Při neopatrné manipulaci může dojít k podráždění a poškození kůže.

+ Vytrhávání pinzetou přichází do úvahy v omezené lokalizaci. Obvykle další růst chloupků spíše podporuje. + Dámské holicí strojky v podstatě představují systém pohyblivých pinzet, kterými se odstraňují chloupky především z lýtek a paží. Nejsou příliš vhodné pro podpaží a třísla, kde jejich použití bolí. Navíc v těchto místech častěji dochází k „zarůstání“ chloupků a zánětlivé reakci. Naprosto nevhodné je použití těchto strojků na obličej.

+ Epilační krémy jsou většinou cenově dostupné, jejich používání nevyžaduje speciální zaškolení. Nejsou však vhodné pro ošetření obličeje. Mohou dráždit, vyvolat zánět kůže a jejich opakované použití může i trvale poškodit pokožku. +

O holení žiletkou se říká, že stimuluje růst chloupků. Není tomu tak, ale jejich seříznuté neztenčené konce budí dojem hrubého a tmavého ochlupení. Pro mnoho žen je tento způsob nepřijatelný.

 

Depilace (víceméně trvalé odstranění chloupků)

+ Elektrolýza (tedy zničení vlasové cibulky v kůži pomocí speciálního přístroje) je trvalým řešením. Jde však o časově náročnou a bolestivou metodu, po níž může následovat jizvení či zvýšená pigmentace na ošetřených místech.

+ Lasery představují nejmodernější metodu depilace. I jejich použití však s sebou nese určité riziko poškození kůže. Lze je minimalizovat výběrem pracoviště vedeného zkušeným dermatologem.

 

Psychologická bariéra

V týmu odborníků, kteří se podílejí na léčbě nadměrného ochlupení, by měl být i psycholog, a to z několika důvodů:

+ Terapie je leckdy zdlouhavá. Harmonický duševní stav pacientky přináší záruku, že bude dodržovat léčebná opatření (pravidelně užívat léky, podstupovat nezbytná vyšetření a podobně).

+ Příčinou hypertrichózy mohou výt i stresové situace nebo prostředí. Psycholog pak může ženě pomoci s „dušením otužováním“ a odstraněním negativních vlivů.

+ Za žádostí o léčbu může být i neadekvátní sebehodnocení pacientky, potíže v pracovním, rodinném či intimním životě. Není rozumné razantně léčit ochlupení, které je podle objektivního pozorování v mezích normy. Je ale nutné respektovat fakt, že pacientku její problém trápí a potřebuje uspokojivé řešení.

 AUTOR: MUDr. Marta Šimůnková PULS, květen 2000, str. 12, 13